odinář - tak tam se vydáváme většinou vždy, když nám naše hodinky přestanou jít. Škoda jen, že to není jako za starých časů, kde u hodináře viseli obrovské hodiny s kukačkou. Tak dneska tam maximálně visí imitace digitálek. No, ale vtipy o hodinářích nejsou zas tak obvyklé. A očem se tedy vypráví? No opět o blbosti. Ale čí? Zákazníků. Takže těmihle vtipy snad nemohu nikoho urazit, ale kdyby náhodou tak se omlouvám. Tik, tak, tik...
Přijde pan Nekňuba a povídá: "Potřeboval bych spravit nástěné hodiny," a podá hodináři balíček. Hodinář ho rozbalí a zjistí, že v něm nejsou hodiny, ale jen kyvadlo. "Promiňte, ale kde máte hodiny, pane?" "Hodiny jsem nechal doma, ty jsou v pořádku, ale kyvadlo se nekývá."
"Můj bratr je specialista na jemnou mechaniku." "On je hodinář?" "Kdepak hodinář, on je specialista na domácí sejfy."
Přijde děda do obchodu koupit hodinky. "Tak tyhle vám mohu doporučit," říká prodavač. "Ty vám půjdou až do smrti." A neutekly ani tři měsíce a už nejdou a děda si stěžuje u prodavače. Hodinář poslouchá a pak povídá:"Nojó, když jste je tehdy kupoval, tak jste vypadal moc špatně."
Hodinář doporučuje svému zákazníkovi hodinky: "Ty hodinky, jsou 100% vodotěsné, jakmile se vám do nich dostane voda, už ji z nich nedostanete.
Do hodinářství vejde pan Nekňuba a povídá: "Posílá mě sem můj obvodní lékař. Jsem přetažený, zvoní mi v uších a tiká v uchu.
