otograf - k tomu nemám opravdu co říct. Fotí lidi a jinak nic. Vtipy o něm jsou totiž naprosto různorodé a tak nemají svoji výlučnou charakteristiku. Co se dá dělat? Bacha, vyletí ptáček...
Přijede sedlák z vesnice do města k fotografovi a co prý to stojí. "No strýcu, to Vám řeknu až potom nejprve si sedněte a usmívejte se..."
"Mistře mohl by jste mě vyfotit do pasu?" "Jistě slečno, kterou polovinu si budete přát?"
"Chtěla bych, aby jste zvětšil tuto fotografii," žádá paní u fotografa. "Je na ní můj zemřelý manžel. A bude-li to možné, kdyby jste odstranil ten klobouk co má na hlavě." "No nebude to snadné paninko, ale pokusím se o to. Jak se Váš manžel česal?" "To už jsi nepamatuji, ale bude to poznat, až mu sundáte ten klobouk."
Paní je s dětmi u fotografa a chtějí společnou fotku. Fotograf se zálibně podívá a ptá se: "Budete chtít rodinku zvětšit?" "Možná," špitne panička, "přijďte, až nebude manžel doma."
"Můžete mi vysvětlit pane fotografe, proč bych se měl usmívat? já jsem nevyhrál v loterii, nýbrž mmi ukradli všechny doklady."
Kdo je to vlastně fotograf? Jediný, komu dovolíme, aby nám beztrestně zvětšil rodinku.
Přišel nadšený horský turista k fotografovi a ptá se ho: "Děláte mistře i fotky v originální velikosti foceného?" "Ovšem, pane, to je dokonce moje specialita." "No to je super mám tu totiž pár záběrů rakouských Alp."
